Jdi na obsah Jdi na menu
 


Předání vidlí během divadelního představení

23. 2. 2012

Divadelní soubor Siesta zakomponoval předání vidlí našemu muzeu do svého včerejšího veřejného představení své divadelní taškařice "Kdo je kdo aneb kudy kam" hraného v Opavě. Režisér Jirka Maistryszin, mistr improvizace, mi předal vidle přímo na podiu během představení a většinu diváků možná ani nenapadlo, že to není součást scénáře a že Muzeum vidlí není žádná fikce nebo vtip. Vůbec jsem netušil, že se něco takového chystá. Byl to originální projev sympatií s Muzeem vidlí, který musí být po zásluze potrestán přidělením titulu vidláka všem členům divadelního souboru. Škoda jen, že se ho nepodařilo celý zaznamenat pro budoucí generace. A protože za vším hledej ženu, tentokát v zákulisí této kulišárny najdete HankuZelinkovou.

167.jpg

Představení začalo jako obvykle úvodem režiséra Jirky, předskokana všech předskokanů samotného divatelního kusu "Kdo je kdo aneb kudy kam". Příběh dvou "týraných" dětí, ze kterých vyrostli režisér Jirka a architekt Honza bychom mohli považovat za fikci, která měla posloužit jako předehra. Zápletku tvořil otcův zlepšovák při uplatňování důsledné výchovy. Otce často po půl hodině vysvětlování bolela ruka a tak časem začal používat rákosku. Nakonec přišel na to, že "po rákosce na zadku jeden šlic, po vidlích jednou ranou čtyři" .... následovala  názorná demonstrace na zádech architekta Zelinky. A pak už oslím můstkemsdělení o existenci Muzea vidlí ... pozvání na podium a předání "těch" vidlí do sbírky muzea. V pivnici U mnicha na Ostrožné jsme pak dokončili fotodokumentaci o předání vidlí a dohodli účast Siesty na zahradní slavnosti u příležitosti otevření Muzea vidlí a I.vidlácké olympiádě v květnu. Tato událost byla zdokumentována jen díky mobilním telefonům Darji Narovcové a Hanky zelinkové, kterým tímto děkuji.

A co má ještě Muzeum vidlí společného s divadlem? No přece vzniká v duchu obrozenecké myšlenky "Národ sobě".

23.2.2012
správce muzejní podstaty
Honza Gemela