Jdi na obsah Jdi na menu
 


Camera obscura

19. 6. 2017

Vždy mě fascinovaly otázky,  jako např. Kolik se vleze andělů na špičku jehly? Proleze velbloud uchem jedly? ... A co když uděláte jehlou dírku do krabice a zkusíte, kolik tou dírkou proleze vidláků s vidlemi?

1. pokus o přenesení co největšího množství vidláků s vidlemi dírkou o velikosti 0,6 mm na fotografický papír v kufru se uskutečnil 17. 6. 2017 u příležitosti oslav 5. výročí otevření kamenného Muzea vidlí.

Byl využit princip dírkové komory (camera obscura, pinhole). Její fungování rozebírat nebudu, protože tyto informace jsou dostupné minimálně od 5. století před Kristem. Nejdříve sloužila ke studiu lomu světla, pak ji používali malíři k obkreslování reality a nakonec se z ní vyvinul fotoaparát.

Zamračené počasí prodloužilo expozici (délku focení) na 3 minuty a 15 sekund. Vzhledem k délce expozice se tak v podstatě jedná o časosběrný snímek vměstnaný do jednoho obrazu. Jakýkoliv pohyb fotografovaných vidláků výsledný obraz rozmázne. Jenom stáj stála nehybně. I když někteří vzhledem k počasí málem umrzli. Člověk by řekl, že i ta fotografie za tu dobu poněkud zestárla. Každý měl na vlastní kůži příležitost zažít, jak dlouhé dokáží být tři minuty. V tomto případě se staly symbolem věčnosti. Naopak při škubání slepic na čas pak symbolem rychlosti. Prostě princip relativity času funguje. Jenom většinou vnímáme v životě jeho zrychlenou podobu.

Chápu, že princip dírkové komory je pro někoho stejně nepochopitelný, jako třeba malování vidlemi na vodní hladině, které si mohl ten den každý vyzkoušet (techniku ebru zpřístupnila Tess). Někteří účastníci si dokonce mysleli, že se jedná o vtip a jako výsledek focení bude podstrčena fotografie z fotoaparátu. Ale nakonec není nutné vše pochopit. Často má samotný zážitek mnohem větší cenu. 

Pro srovnání jsem přiložil i snímek pořízený digitálním fotoaparátem při zahájení expozice (odkrytí dírky v kufru). Na záběru chybí vlevo autorka záběru.

lupa 

A zde samostatně výsledný negativ:

lupa

První pokus považuji za úspěšný, protože jsme společně překonali dosavadní rekord (ten byl 0 vidláků, protože ho před tím nikdo tímto způsobem nerealizoval). Na fotografii je 54 vidláků s vidlemi. Většina návštěvníků přišla bohužel později. Těším se na další příležitost i tento rekord společnými silami pokořit.

Protože focení přilákalo i několik fotografů, věnuji jim tento odstavec, který mohou ostatní přeskočit. Technice focení dírkovou komorou vyrobenou z kufru jsem propadnul od  roku 2009 na letních fotografických školách ve Slavonicích, pořádaných brněnskou fotografickou školou PhotoGenia, osobně Janem Suchardou. Při focení není k dispozici hledáček, dírka funkuje jako širokoúhlý objektív s fixním clonou cca 22, takže takřka bez clonové neostrosti a nezanedbatelným faktorem podílejícím se na celkovém kouzlu této techniky je i délka expozice. Fotografuji  na fotografický papír, který mi nahrazuje velkoplošný film a usnadňuje "zakládání filmu" do kufru i jeho vyvolání při červeném světle fotokomory. Jinak bych musel vše dělat potmě. Do kufru, kterým byl záběr pořízen, používám matný fotopapír 18x24 cm. Výsledný negativ pak naskenuji a převedu na pozitiv, takže "vovolávání" fotky" probíhá v digitální fotokomoře (staromilce jsem tím asi zrovna zklamal).  Protože má ale fotopapír cca 10x menší citlivost než film a ve fotografii nemá snad nic, kromě vzdálenosti, lineární závislost, narůstá např. expozice u mého kufru z 1/8 na 3 minuty (záleží na velikosti dírky a kufru). 

Honza Gemela
správce muzejní podstaty
Muzea vidlí v Lichnově

 

Náhledy fotografií ze složky Camera obscura

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář